Martin Donutil v Luhačovicích: Můj táta je úžasný dědeček

Martine, copak se vám nejvíce líbí na tátovi, to je desítky let absolutní herecká hvězda?

Těžko říct, já bych řekl, že všechno. Čím jsem starší, tím více si jeho kvalit začínám vážit. Ale kdybych měl vypíchnout jednu… Tak asi to, jakým úžasným je dědečkem. To mne velmi mile překvapilo.

Budou spolu s vaší maminkou a samozřejmě díky vám a vaší manželce Sáře dvojnásobnými prarodiči?

Těžká otázka, to nevyvěštíte. Ale pokud pánbůh dá, tak snad ano, uvidíme.

Jste takříkajíc na místě činu. Zahrál jste si velikou roli v Četnících z Luhačovic…

Možná vás překvapím, ale je to tak, že jsem tu společně s kolegy strávil při natáčení času velmi málo.

Jak je to možné?

Představte si, že my jsme tu točili jenom pár exteriérů. Vezměte si, že je to dobovka z roku 1920. Ty reálie se tu už takříkajíc chytit nedaly. Objížděli jsme celou republiku, hlavně tedy Moravu. Tady v tom krásném prostředí se točila jen kolonáda a Dům Bedřicha Smetany zvenku.

A kde tedy štáb pobýval nejvíce?

Tak zevnitř to byl nejvíce Obecní dům v Prostějově a divadlo tamtéž.

Otec Miroslav si spojuje nejbližší budoucnost s natáčením Mužů v letu s kamarády Bolkem a Čmaňou. Co vy?

Já se tam mihnu tuším na den. Pak se s nimi rád setkám, už jsem měl tu možnost zahrát si s každým z nich, to jsou fakt velikáni. Myslím, že budou zase řádit jako kluci, jako spolužáci.

Zvláště s Pavlem Zedníčkem jste si v Četnících z Luhačovic zahráli hodně. Jeho Hans Gebert „mluficí sajímavá čeština“ byl opravdu kouzelný.

Něco troška dokasal bych, ale ne jak on, Pavel Četníček, to být jedinečná fikura.

Díky. A co vás čeká pracovně?

Samozřejmě zkoušení v divadle a televizně druhá série Záhadných případů. Moc se na to těším.

Kategorie: Kultura, Co v Luhačovicích