Z Provodova do Luhačovic ukázkově zbarvenou přírodou

A tak dobré obutí a vyrážíme. Už první stovky metrů nejsou žádnou selankou pro pecivály. Cesta stoupá hned v Provodově docela strmě k lesu. Optimista si už v jeho barevném provedení všímá krásných barev listů a taky početných zpestřujících červených muchomůrek. Ten, kdo je naladěn mírně pesimističtěji, bezmocně povzdechne, jak se „daří“ těžařům dřeva poškozovat donedávna moc příjemné lesní cesty…

Kousek od zříceniny Starého Světlova si u rozcestníku vybíráme poměrně prudkou úvozovou cestu dolů a smekáme před úsilím cyklisty, který to bere nějakých 400 metrů opačným směrem do strmého kopce.

Docela náročný sešup nás svádí k velkému mysliveckému posedu, unikátnímu dětskému hřišti z dřevěných prvků (klobouk dolů před tvůrci) a naráz jsme na pohodlné asfaltce.

Následuje další, řekněme, dvoukilometrový sestup znovu lemovaný krásnými podzimními výjevy s hezkými výhledy. Kolem prvních pozlovických domů a robustních novostaveb ve svahu scházíme do útulné osvěžovny.

Ne tak dávno téměř zapomenutá hospůdka ožila, dobře se tu vaří, ceny meníček do 144 korun i s polévkou, a tak není divu, že je plno. Jídelní lístek nedostanete, vše je vyvedeno na televizní obrazovce. Pozor, klasika ve vepřově knedlíkovém provedení na vícero způsobů rychle mizí, hlad pánů i dam značný, ale vybere si každý.

Ještě není hotovo, z Pozlovic pokračujeme k fotbalovému hřišti po cyklostezce, pak se trochu zadrhneme v domnění, že se takto krásně dostaneme až do cíle cesty. Takže chvíli po poli, pak se přeci jen dostaneme na hlavní spojnici Pozlovic a Luhačovic.

Luhačovice v tomto čase jsou pořád moc pěkné. Vše je, jak má být, lidí poměrně dost, v restauracích plno. Kolonáda jako vždy parádní, galerie otevřena, tenisové kurty pořád v provozu, prameny jakbysmet. Je čas a není spěch, určitě stojí za věc prohlédnout si jednotlivé lázeňské domy, stejně tak královnu luhačovických hotelů, jménem Alexandria.

Příjemně zmoženi končíme na autobusovém nádraží(čku). A protože je ještě chvíle do odjezdu, mrkneme i na zdejší vlakové nádraží, kde končí koleje. A snažíme se vybavit si, jak kouzelné to muselo být, když sem v říjnu v roce 1905, tedy před rovnými 120 lety, poprvé přijel vlak s parní lokomotivou…

Kategorie: Co v Luhačovicích, Tipy na výlet