Aloiska: nejstarší pramen s léčivou silou pro trávení

Jeden z nejstarších pramenů

O minerální vodě vyvěrající nad dnešní Bílou čtvrtí existují zmínky již před rokem 1770, což Aloisku řadí mezi vůbec nejstarší zdokumentované prameny v Luhačovicích. V průběhu staletí se jí říkalo různě - Lesní pramen, Pramen v hoře nebo Luisin pramen. Aktivně se pro lázeňské účely využívá od 20. let 19. století.

Ve 20. století začala vydatnost původního vývěru klesat. Starý pramen byl proto zrušen a znovu zachycen ve studni hluboké 14,4 metru, kde získal definitivní jméno Aloiska. Současná podoba dřevěného pavilonu nad pramenem pochází z roku 1963. Pavilon s obslužným pultem dodnes slouží návštěvníkům jako příjemné místo k pitné kúře uprostřed zeleně.

Mimořádná mineralizace

S celkovou mineralizací 12 987 mg/l je Aloiska druhým nejsilnějším pramenem v Luhačovicích - překonává ji pouze Elektra s hodnotou 16 456 mg/l. Pro srovnání: Vincentka má 9 060 mg/l a Ottovka 9 725 mg/l.

Aloiska je přírodní silně mineralizovaná studená voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu (HCO₃-Cl-Na) s bohatým přirozeným sycením oxidem uhličitým. Její klíčové složky zahrnují:

• Jód (I⁻) - podpora funkce štítné žlázy, posílení imunity
• Železo (Fe) - přispívá k tvorbě hemoglobinu a přenosu kyslíku
• Kyselina metaboritá (HBO₂) - protizánětlivé a antiseptické účinky
• Hydrogenuhličitany (HCO₃⁻) - alkalická složka klíčová pro trávicí systém
• Stopové prvky - lithium, baryum, fluor, stroncium a další specifické složky luhačovických vod

Vysoká koncentrace minerálních látek svědčí o dlouhém kontaktu vody s hlubokými vrstvami flyšových hornin - Aloiska čerpá z vrstev, kde se fosilní mořská voda obohacuje o minerály po desítky tisíc let (zdroj: GeoERA, 2021).

Specialista na trávení

Aloiska je tradičně považována za ideální minerálku k pitným kúrám při onemocnění zažívacích orgánů. Vysoký obsah hydrogenuhličitanů účinně neutralizuje žaludeční kyselinu a zmírňuje:

• Chronické záněty žaludku (gastritidu)
• Vředovou chorobu žaludku a dvanáctníku
• Pálení žáhy a gastroezofageální reflux
• Funkční dyspepsii (nepříjemné pocity po jídle)
• Stavy po operacích trávicího ústrojí

Kromě pitné kúry se Aloiska využívá také k inhalacím - její jódová a chloridová složka pomáhá při chronických onemocněních dýchacích cest. Luhačovické minerální vody obecně prospívají také lidem s cukrovkou, při poruchách krevního oběhu a v rekondici po onkologické léčbě.

Pijte čerstvé, neskladujte

Luhačovické minerální vody (Aloisku zvlášť) doporučujeme konzumovat čerstvě, přímo u pramene. Vyšší obsah železa a nestabilní rovnováha rozpuštěného oxidu uhličitého způsobují, že voda po několika hodinách v lahvi mění chuť, vzhled (může vznikat sediment hydroxidu železitého) a ztrácí část svých vlastností. Ideální je tedy vzít si na cestu jen tolik, kolik vypijete v rámci procházky lázeňským parkem.

Vydatnost a přístupnost

Vydatnost Aloisky činí 3 litry za minutu - stejně jako u Ottovky jde o skromnější výdej, který odpovídá hlubokému a pomalému průsaku minerální vody podzemními vrstvami. Pro srovnání: Nový Jubilejní, nejvydatnější veřejný pramen, dodává 60 litrů za minutu.

Klid v zeleni - a kdysi i veverky

Aloiska je zasazená v parku stranou od ruchu kolonády a patří mezi pramenná místa, kde si návštěvníci nejvíc užijí klidnou pitnou kúru ve vzrostlé zeleni. Pamětníci vzpomínají, jak se tu z ruky krmily veverky a ptáci - pavilon obklopený starými stromy nabízí tu samou atmosféru dodnes.

Kde Aloisku najdete

Aloiska vyvěrá v parku nad Bílou čtvrtí, na jihozápadním úpatí Velké Kamenné - přibližně o 30 metrů výše než většina ostatních pramenů. Právě tato vyvýšená poloha přispívá k jejímu specifickému složení. Dřevěný pavilon s obslužným pultem je zasazený do vzrostlé zeleně a nabízí klidné prostředí pro pitnou kúru.

Z lázeňské kolonády se k Aloisce dostanete příjemnou procházkou do kopce - cesta trvá asi 10 minut a nabízí krásné výhledy na lázeňské centrum. Přesnou polohu ukazuje interaktivní mapa pramenů.

Objevte i další luhačovické prameny: Vincentku, Ottovku, pramen Dr. Šťastného nebo kompletní přehled.

Zdroje: GeoERA (2021), Lázně Luhačovice a.s. (2024), Girgel M., Hrabec J., Šnajdara P. (2008): Minerální prameny Zlínského kraje, Janoška M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Viz též Seznam léčivých pramenů v Luhačovicích na Wikipedii.