Pramen Dr. Šťastného: příběh luhačovického gejzíru

Příběh gejzíru

Na počátku 20. století se v Luhačovicích hledaly nové vydatné zdroje minerální vody pro rostoucí lázeňský provoz. Při hloubení vrtu v místech pramene Janovky se v roce 1929 stalo něco nečekaného. V hloubce 39 metrů vrtná souprava narazila na mocnou zásobu proplyněné minerální vody pod tlakem - a ta okamžitě erupcí vystříkla do výše téměř 20 metrů.

Mohutný gejzír minerálky, jaký střední Evropa dosud neviděla, přilákal pozornost odborníků i novinářů z celého kontinentu. Pramen dostal příznačné jméno Gejzír a stal se symbolem přírodní síly ukryté pod luhačovickým údolím. Dnes je výtok regulován na 5 litrů za minutu, ale síla podzemního tlaku zůstává.

MUDr. František Šťastný (1913-1944)

Pramen byl později přejmenován na počest MUDr. Františka Šťastného, luhačovického lázeňského lékaře, který zaplatil životem za svou lidskost. Během nacistické okupace tajně ošetřoval raněné partyzány v okolí Bílých Karpat. Za tuto činnost byl zatčen gestapem a v roce 1944 umučen. Pojmenování pramene jeho jménem je výrazem úcty města k člověku, který stavěl lékařskou přísahu nad vlastní bezpečnost.

Jedinečné chemické složení

Pramen Dr. Šťastného patří k nejsilněji mineralizovaným zdrojům v Luhačovicích. Je přírodní, velmi silně mineralizovanou, jódovou, uhličitou vodou hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu (HCO₃-Cl-Na). Mezi luhačovickými prameny vyniká několika rekordními hodnotami:

• Nejvyšší obsah jódu (I⁻) - klíčový prvek pro správnou funkci štítné žlázy, celkovou imunitu a vitalitu organismu
• Nejvyšší obsah lithia (Li⁺) - přirozený sedativní a stabilizační prvek působící na nervový systém
• Nejvyšší obsah barya (Ba²⁺) - specifická složka luhačovických vod, v evropských pramenech vzácná
• Nejvyšší obsah fluoridů (F⁻) - ochrana zubní skloviny a prevence kazu
• Vysoký obsah kyseliny borité (HBO₂) - protizánětlivé a antiseptické účinky

Voda je studená (10-12 °C), hypertonická, s bohatým přirozeným sycením oxidem uhličitým. Obsahuje rovněž zvýšené množství stroncia a bromidů (zdroj: Lázně Luhačovice a.s., 2024).

Využití v lázeňské léčbě

Díky svému mimořádnému složení se pramen Dr. Šťastného využívá především k:

• Inhalační terapii - vysoký obsah chloridů a jódu ztekucuje hlen v dýchacích cestách, usnadňuje odkašlávání a zmírňuje chronické záněty
• Pitným kúrám - pramen má ze všech luhačovických zdrojů nejméně výraznou slanou chuť, což ho činí pro pacienty nejpřijatelnějším k pravidelnému pití
• Kloktání - při zánětech hltanu a hlasivek

Luhačovické minerální vody obecně pomáhají při léčbě dýchacího ústrojí, trávicích potíží, cukrovky i při rekondici po onkologické léčbě. Pramen Dr. Šťastného je díky své jódové a boritové složce ideální zejména pro respirační indikace.

Kde pramen najdete

Pavilon pramene Dr. Šťastného stojí na severozápadním úpatí Velké Kamenné, severozápadně od luhačovického Lázeňského divadla. Místo je snadno dostupné pěšky z lázeňské kolonády - příjemná procházka parkem trvá asi pět minut. Polohu všech pramenů najdete na interaktivní mapě.

Pramen je veřejně přístupný v lázeňské sezóně. Jeho pavilon, zasazený do zeleně pod skalním masivem, patří k nejfotogeničtějším místům luhačovického parku.

Další informace o luhačovických minerálních pramenech najdete na stránce Minerální prameny nebo v přehledu ostatních pramenů.

Zdroje: Lázně Luhačovice a.s. (2024), Girgel M., Hrabec J., Šnajdara P. (2008): Minerální prameny Zlínského kraje, Janoška M. (2011): Minerální prameny v Čechách, na Moravě a ve Slezsku. Viz též Minerální prameny v Luhačovicích na Wikipedii.

Sezónnost - v zimě uzavřeno

Pramen Dr. Šťastného je v zimních měsících uzavřen. Mimo hlavní lázeňskou sezónu (přibližně listopad-březen) k němu cesta vede a pavilonek si můžete prohlédnout, ale výron minerálky a obsluha pultu zde mimosezónně nefungují. Pokud Luhačovice navštěvujete v zimě, doporučujeme jako alternativu Vincentku v hale Vincentka, Aloisku a Nový Jubilejní - tyto prameny jsou přístupné celoročně.