Luhačovické osobnosti

Zakladatelé a stavitelé moderních lázní

• Hrabě Vincenc Serényi - majitel luhačovického panství; po něm byl roku 1792 pojmenován hlavní pramen Vincentka.
• MUDr. František Veselý - zakladatel moderních lázní Luhačovice (přelom 19. a 20. století).
• Dušan Jurkovič - slovenský architekt, autor urbanistické koncepce lázní v letech 1902 - 1914 (Janův dům, vila Jestřabí, Chaloupka, vodoléčebný komplex).
• Cyril Holuby - spoluzakladatel lázeňského družstva.
• MUDr. Pavol Blaho - lékař, kulturní organizátor a propagátor lázní.

Umělci, hudebníci a literáti

V popředí kulturního života byla vždy hudba, považovaná za součást lázeňské léčby. Kolonádní koncerty jsou neodmyslitelnou součástí luhačovických odpolední dodnes. Mnozí umělci se v Luhačovicích léčili a stali se příznivci lázní.

Leoš Janáček navštívil Luhačovice pětadvacetkrát; staly se mu místem léčení, odpočinku, skladatelské práce i osudové inspirace. V Luhačovicích vznikla větší část Glagolské mše a náčrtky k opeře Liška Bystrouška; luhačovické Zálesí mu bylo i krajem pro sběr lidových písní. Na jeho počest se každoročně koná hudební festival Janáček a Luhačovice.

Do lázní rádi přijížděli i další skladatelé, dirigenti a pěvci - Otakar Ostrčil, Josef Suk, Dr. Janko Blaho, Libuše Domanínská, Sylvie Kodetová a mnozí další.

Přírodní prostředí a atmosféra lázní se staly inspirací mnoha výtvarníkům. Někteří z nich se v Luhačovicích usadili natrvalo - fotograf Otto Otmar, impresionista František Pečinka a grafik Jiří Pacák. Luhačovice jsou spjaty také s tvorbou Antonína Slavíčka, Joži Úprky, Zdeňky Vorlové a dalších.

Duchovním správcem, sběratelem bájí a pověstí byl historik P. František Müller (1910 - 1985), který se snažil zachovat lidovou kulturu rodného kraje i míst, kde působil. Působil v Újezdě, Hradisku u Kroměříže, Krásenku a v letech 1944 - 1985 na mariánském poutním místě Provodov, kde vytvořil své dominantní dílo Mariánské poutní místo v Provodově.

Lázně Luhačovice učarovaly také prozaikovi Františku Kožíkovi. Z archivu lázní čerpal fakta pro román Po zarostlém chodníčku o Leoši Janáčkovi; osobnost MUDr. Františka Veselého popsal v románu Kouzelník z vily pod lipami. Luhačovice se objevují i v jeho knize Město šťastných lásek a v básních Barevné údolí a Luhačovická jitra.

Jedním z nejvýznamnějších rodáků regionu byl Antonín Václavík, autor národopisné monografie Luhačovické Zálesí (1930), vyvrcholení činnosti Muzejní společnosti v Luhačovicích. Nedoceněnou hodnotu má jeho kolekce dokumentárních fotografií architektury luhačovického Zálesí, pořízená ve dvacátých letech 20. století.