Rod Serényiů - šlechtici, kteří vládli Luhačovicím 300 let

Rod Serényiů (Serényi de Kis-Serény) pochází z Uher, kde se jeho příslušníci proslavili jako odvážní bojovníci proti Turkům. Díky této pověsti byli bez potíží přijati do moravské stavovské obce ještě před bitvou na Bílé hoře. Na Moravu přišli na počátku 17. století a záhy se stali jedním z nejvýznamnějších šlechtických rodů v regionu.

Poslední aktualizace: 21. června 2026 12:22

Uherští šlechtici na Moravě

Gabriel Serényi - zakladatel luhačovické éry

Klíčovým okamžikem pro Luhačovice byl rok 1629. Po konfiskacích, které následovaly po bitvě na Bílé hoře, prodal kníže Maxmilián z Lichtenštejna luhačovické panství bratřím Serényiům za 12 000 zlatých.

Gabriel Serényi (asi 1598-1664) byl mimořádně schopný šlechtic a správce. V mládí sloužil v císařské armádě, za třicetileté války zastával vysoké zemské úřady a v letech 1655-1664 působil jako moravský zemský hejtman - nejvyšší správní funkce v zemi. V roce 1656 byl povýšen do stavu dědičných hrabat.

Gabriel rozšířil rodový majetek o další panství - Zlín (1655), Milotice (1648), Kunvald (1655) a Lomnici (1662). Vytvořil tak majetkový základ, na kterém rod Serényiů stál až do 20. století. Pro luhačovické poddané znamenala jeho vláda relativní stabilitu po bouřlivém období třicetileté války.

Barokní zámek - sídlo hodné hraběcího rodu

V první polovině 18. století nechal hrabě Wolfgang Serényi na místě původní tvrze vybudovat barokní zámek (1730-1738) a přistavěl k němu kapli. Zámek se stal reprezentativním sídlem rodu a správním centrem panství.

Stavba zámku proměnila tvář Luhačovic. Z nevýznamné vesnice s rozpadající se tvrzí se stalo městečko s honosným panským sídlem, parkem a hospodářským zázemím. Urbanistická stopa zámeckého areálu je v Luhačovicích patrná dodnes.

Vincenc Serényi a zrod lázní

Mezi nejvýznamnější členy rodu patří hrabě Vincenc Serényi (1752-1810) - vzdělaný osvícenský aristokrat, který položil základy lázeňské tradice Luhačovic. Vincenc si uvědomil léčebný potenciál zdejších minerálních pramenů a začal je systematicky využívat.

Na jeho počest nese nejslavnější luhačovický pramen jméno Vincentka - pojmenování z roku 1792, které přetrvalo dodnes. Vincentka se stala synonymem luhačovických lázní a jednou z nejznámějších minerálních vod v Česku.

I další prameny nesou jména členů rodiny: Ottovka po Ottovi Serényim, Amandka a Aloiska po dalších příslušnících rodu. Tato pojmenování jsou živým odkazem na dobu, kdy lázně patřily jedné rodině.

Otto Serényi a příchod Jurkoviče

Rozvoj lázní pokračoval po celé 19. století, ale zásadní zlom přišel na počátku století dvacátého. V roce 1902 byla založena Akciová společnost lázní luhačovických, která od Serényiů koupila lázeňský provoz. Předsedou představenstva se stal hrabě Otto Serényi (1855-1927).

Téhož roku přivedl doktor František Veselý do Luhačovic slovenského architekta Dušana Jurkoviče, tehdy třiatřicetiletého. Jurkovič v letech 1902-1903 navrhl a realizoval dvanáct secesních staveb inspirovaných lidovou architekturou Valašska a Kysuc, které daly Luhačovicím jejich nezaměnitelnou tvář. Jurkovičova Inhalační budova, Jestřábí kolonáda či vodní hospoda Slunečné lázně patří dodnes k ikonám české architektury.

Podrobněji o stavební historii lázní pojednává diplomová práce Radima Silného.

Konec éry - rok 1945

Třistaleté panství Serényiů v Luhačovicích ukončil rok 1945. V květnu byla na zámek uvalena národní správa, hrabě Alois Serényi (1893-1957) byl zatčen a internován v pracovním táboře v Uherském Brodě. Zámky v Luhačovicích i v Lomnici byly zkonfiskovány na základě dekretů prezidenta republiky.

Rod Serényiů se po roce 1989 začal domáhat restituce svého majetku. Po dlouhém právním boji byl luhačovický zámek v roce 2017 navrácen potomkům původních vlastníků. Restituce vzbudila značný zájem médií i veřejnosti - po sedmdesáti letech se Serényiové vrátili do Luhačovic.

Co po nich zůstalo

Odkaz Serényiů je v Luhačovicích všudypřítomný:

Zámek - dominanta města, dnes částečně přístupný veřejnosti
Zámecký park - zelená oáza v centru lázní
Urbanistická struktura - rozvržení města respektující zámecký areál
Jména pramenů - Vincentka, Ottovka, Amandka, Aloiska
Lázeňská tradice - systematické využívání pramenů, které Serényiové zahájili

Tři sta let je v dějinách jednoho rodu i jednoho města neobvykle dlouhá doba. Serényiové přišli do Luhačovic jako cizinci z Uher, ale zanechali tu stopu, která přetrvává a bude přetrvávat.

Více o rodu najdete na portálech historickaslechta.cz a české Wikipedii.

Další články ze série: Nejstarší obyvatelé Luhačovic · Pravěké moře pod Luhačovicemi · Příjmení, která tu žijí staletí

Potomci dnes: Thienen-Serényi

Rod Serényiů z Luhačovic nezmizel. Jejich přímí potomci tu dosud žijí a hospodaří - pozemky a lesy v okolí Luhačovic spravují prostřednictvím společnosti Správa majetku Thienen-Serényi s.r.o. Hospodářské lesy patří k jejich klíčové aktivitě a prodej dřeva probíhá v areálu bývalého sběrného dvora, který si zájemci snadno najdou.

Hraběnka Lýdia Thienen-Adlerflycht (mluví česky) je ochotná dát rozhovory o budoucnosti zámku v Luhačovicích a o tom, jak rod dnes ke svému dědictví přistupuje. Zámek se v posledních letech postupně opravuje - sledujte aktuality na našem webu.