Architektura

Luhačovice se rozkládají v údolí říčky Šťávnice mezi svahy Velké Kamenné a Obětové. Město můžeme pomyslně rozdělit na dvě části, které spolu nerozlučně souvisí - na lázeňskou, centrum léčby, a městskou.

Kulturní památky

Městská památková zóna se rozkládá v centrální části. Je orientovaná na jihozápad - severovýchod a má délku zhruba 2 km. Na jihozápadním okraji je ohraničena vlakovým a autobusovým nádražím, její hranice dále pokračuje po hlavní Masarykově třídě a dále ulicí Zatloukalovou. Na křižovatce Zatloukalovy a Úprkovy ulice se prudce stáčí k severu, kde se na křižovatce s ulicí Solné obrací na východ. Podél koupaliště obchází Bílou čtvrť, za pramenem Aloiska odděluje lázeňský park od lesa a vrací se na Masarykovu ulici. Na severovýchodním okraji hranice památkové zóny uhýbá na západ, obchází Pražskou čtvrť a u Ottovky se vrací k jihozápadu, pokračuje ulicí Kamenná a podél Šťávnice k nádraží.

Pro Luhačovice byla z hlediska vzniku architektonických památek stěžejní dvě období. První můžeme datovat od roku 1902 do počátku první světové války, kdy se v Luhačovicích plně rozvíjela secese reprezentovaná svérázným až folklórně laděným stylem Dušana Jurkoviče a dalšími objekty (Dům B. Smetany, vila Dagmar).

Druhé období řadíme do 20. a 30. let 20. století, kdy byly mimo jiné postaveny budovy Městského úřadu, Bílá čtvrť, plovárna a Společenský dům. V současné době se nachází v Luhačovicích 34 kulturních památek. Mimo to ministerstvo připravuje zapsání Jurkovičových staveb na seznam památek UNESCO. Luhačovické památky obrazem si prohlédneme ve fotogalerii. Polohu nejvýznamnějších z nich pak najdeme na naší mapě Luhačovic.

Lázeňské budovy

Jurkovičův dům	Přestavěn v roce 1902 architektem Dušanem Jurkovičem z původního komplexu dvou budov Janova domu ve stylu secese. Patří k nejznámějším a nejcennějším objektům v lázních. U vchodu do budovy je umístěna pamětní deska Dr. Palka Blaha a na zdi proti Olšavě freska Jana Köhlera, na níž jsou zachyceni svatí Cyril a Metoděj. (Lázeňské náměstí 109)
Chaloupka	Vznikla přestavbou bývalého kuchyňského domu z 19. století, Dušanem Jurkovičem ve stylu secese v roce 1902. Jedna z charakteristických staveb tohoto architekta, z první etapy moderní výstavby lázní, má nejblíže k jeho radhošťskému období. Ideově vycházel z koncepce, podle níž se Luhačovice měly stát kulturním a společenským centrem západních Slovanů. Jurkovič ji postavil vlastním nákladem a jedním z prvních hostů byl Vilém Mrštík. (Dr. Palka Blaho 126)
Lázeňský dům Jestřabí	První novostavba architekta Jurkoviče postavená v letech 1903 - 1904 ve stylu národní secese. Vila je přísně symetrická a symbolicky uzavírá lázeňské údolí. (Leoše Janáčka 138)
Lázeňský pavilon Radhošť	Samostatně stojící třípodlažní dům postavený ve stylu secese. Na jednom nároží polygonální patrový arkýř nesený atlantem. (Masarykova 288)
Vodoléčebný ústav s lázeňskou plovárnou	Unikátní plovárna s dřevěnými kabinkami postavená v roce 1903. V roce 1999 opravena a zakonzervována. Vodoléčebný ústav přestavěl v roce 1902 Jurkovič z bývalého mlýna. (Leoše Janáčka 97)
Valaška	Samostatně stojící třípodlažní budova téměř čtvercového půdorysu s vestavbou v mansardové střeše a osmibokou centrální věží. Postavena v roce 1907 architektem Dušanem Jurkovičem. (Betty Smetanové 388)
Lázeňský dům Bedřicha Smetany	Čtyřetážová volně stojící budova postavená ve stylu secese stavitelem J. Schaniakem podle návrhů projektanta E. Králíka v letech 1908 - 1910.
Tenisový pavilon	Drobná dřevěná stavba na vysoké kamenné podezdívce od architekta Skřivánka z let 1924 - 1926, dochovaná bez rušivých zásahů. Dodnes slouží původnímu účelu. (Lázeňské náměstí 427)
Lázeňský dům Radun	Jedno z prvních funkcionalistických děl v meziválečném Československu bylo postaveno v roce 1926 podle návrhu Bohuslava Fuchse. V současné době funguje jako hotel.
Lázeňský pavilon Krystal	Stavba umístěná na Masarykově ulici postavená z betonu, kovu s travertinovými obklady. Styl konstruktivismus, darována zhruba do roku 1935. (Masarykova 152)
Inhalatorium	Původní inhalační pavilon byl zbořen roku 1922 a místo něj bylo postaveno nové inhalatorium s kloktárnami. (Dr. Palka Blaho 361)

Vily

Vila Haná	Secesní vila švýcarského stylu postavená v roce 1897, společně se sousední vilou Světlanou výrazný prvek historické zástavby centra Luhačovic, na který navazuje pozdější etapa lázeňských staveb architekta Jurkoviče. (Masarykova 209)
Vila Lékárna	Dvoupodlažní samostatně stojící vila s věží postavena I. Seichertem v letech 1884 - 1887 v kombinaci novorenesančního se švýcarským stylem. Nad vstupem je umístěn štít s aeskulapovou holí. (Dr. Veselého 178)
Vila Lipová (muzeum)	Postavena v roce 1885 ve švýcarském stylu. (Lázeňské náměstí 95)
Vila Ludmila	Samostatně v zahradě stojící jednopatrová vila čtvercového půdorysu. Postavena asi 1910 ve stylu kombinace geometrické secese a modernismu. (Masarykova 212)
Vila Pracner	Postavena v roce 1906 v historizujícím slohu architektem Vladimírem Fischerem. V hlavním štítě jsou sgrafita (autor L. Novák), představující přadlenu a čtenáře. Na průčelní stěně věže se nachází sgrafito znázorňující jezdce na bílém koni. (Leoše Janáčka 269)
Vila Regia	Původní název vila Samohrd postavena v roce 1906 v historizujícím slohu, architekt František Sander. Je zdobena sgrafitem s dudákem, motiv je doprovázen nápisem: „Kdo si srdce dodává, se štěstím se potkává.“ Sgrafito je singováno: „Láďa Novák 1906.“ (Leoše Janáčka 270)
Vila Růžová	Postavena v letech 1883 - 1884 ve švýcarském stylu. (Lázeňské náměstí 170)
Vila Světlana	Dvoupatrová vila postavena ve stylu secese (švýcarský styl) architektem Juliusem Koopem v roce 1899. (Masarykova 240)
Vila Vlasta	Samostatně stojící novorenesanční vila postavená v letech 1902 - 1903 stavitelem F. Brožem pro ing. O. Životského. (Solné 240)
Rodinná vila Samorostlá	Přízemní roubená chalupa. Štít ze spodní strany ulice je lichoběžníkový s valbičkou, prolomen dvěma pravoúhlými okny mezi nimiž je keramická soška svatého Floriána. Počátek 20. století - ohlas lidového stavitelství. (A. Václavíka 381)
Vila Bellevue	Samostatně stojící jednopatrová vila, v přízemí zděná a v patře hrázděná. Secesní stavba švýcarského stylu datovaná kolem roku 1910. (U Šťávnice 237)
Vila Emausy	Drobná přízemní vilka pocházející z počátku 20. století. Její stěny jsou pokryty v horní části sgrafity, v průčelí do ulice je rozměrnější freska. Obojí je dílem malíře Jana Köhlera, na fresce je i jeho signatura. (Holubyho 384)
Vila Samohrd (Vládní vila)	Ve vile z roku 1906 hostil A. Samohrd významné osobnosti a příslušníky šlechty rakousko-uherské monarchie. Po rozsáhlé rekonstrukci v osmdesátých letech minulého století vila sloužila jako tzv. Vládní vila. V současné době slouží jako hotel. (Leoše Janáčka 270)
Augustiniánský dům	Byl postaven v letech 1902 - 1904 podle projektu brněnského architekta Vladimíra Fischera pro augustiniánský klášter sv. Tomáše na Starém Brně. Kombinace novorenesančního stylu (hlavní objekt) a novogotického stylu (kaple) tvoří však jeden celek. Za jeho zdmi svého času přespala řada osobností. Běžně tu spávali ministři, biskupové či operní pěvci. Nejznámějším pravidelným hostem byl hudební skladatel Leoš Janáček, který zde jezdil velmi často a v období během pobytu v roce 1926 v Augustiniánském domě napsal slavnou Glagolskou mši, jednu z nejsvébytnějších skladeb světové hudby vůbec. (A. Václavíka 241)
Vila Kancýřka	Ve svahu situovaná vila, jejíž jádro tvoří šestiboký centrální prostor, z něhož vybíhají tři jednopatrová obdélná křídla. Postavena architektem Janem Kráčkem v letech 1906 - 1908. Jedná se o historismus. (Čes. armády 395)

Ostatní stavby a skulptury

Kaple svaté Alžběty	Volně stojící kaplička na Lázeňském náměstí je nejstarší stavbou lázeňského středu z konce roku 18. století.
Lázeňské divadlo	Stavba divadla započala roku 1907 podle plánů arch. Františka Skopalíka. Největší slávu divadlo zažilo v období první republiky. Lázeňské divadlo se stalo od roku 1908 i místem porad Čechů a Slováků, v tzv. Československé jednotě. (Dr. Palka Blaho 289)
Zámek	Společný komplex barokní architektury ze 17. století, barokní věž z první poloviny 18. století. Přestavěn ve 20. století. Jednopatrová budova půdorysu obráceného písmene E. (Masarykova)
Pošta	Budova poštovního úřadu pochází z roku 1929. (Dr. Veselého 468)
Boží muka	(Pražská čtvrt, L. Janáčka, pod Malou Kamennou)
Busta Leoše Janáčka	Je zhotovena z mramoru a bronzu, pochází z roku 1954, jejím autorem je Karel Pokorný. (Na svahu za Inhalatoriem)
Socha MUDr. Františka Veselého	Je zhotovena z kamene a mramoru, pochází z první čtvrtiny 20. století. Na podnoži socha muže středních let v životní velikosti, oděna v obleku s vestou a košilí, s pokrčenou levou nohou. Levice podél těla ukazuje dolů k prameni vody vytékajícímu ze skaliska za postavou. U nohou má kapradí a listy leknínů. Pravou ruku má mírně pokrčenou před tělem. Hlava je pootočena k pravému rameni. Tvář má pokrytu pěstěnou bradkou a na pravé straně je vyryt nápis Fr. Úprka. (Lázeňské náměstí)
Socha svatého Gottharda (u zámku)	Na obdélné základně čtyřboký sokl s bočními křídly. Na přední straně soklu je mělká nika ve které je vsazen obrázek sv. Floriána.
Mohyly v lese Obora	Mohyly kruhového půdorysu (bylo jich nalezeno 54), které byly v letech 1921 - 1922 prozkoumány profesorem I. L. Červinkou, dokazují osídlení této oblasti v 8. - 9. století.