Příjmení, která tu žijí staletí - luhačovické rody z matrik

Když v roce 1641 farář v Pozlovicích zapsal do matriky křest Mikuláše Martince, syna místního mlynáře, netušil, že zakládá tradici, která přetrvá čtyři století. Od tohoto data máme nepřetržitý záznam o obyvatelích luhačovického kraje - jejich jménech, rodinných vazbách, řemeslech i osudech.

Poslední aktualizace: 22. června 2026 07:57

Nejstarší matriční zápis: rok 1641

Matriky farnosti Pozlovice (kam Luhačovice po staletí církevně příslušely) patří k nejstarším na jihovýchodní Moravě. Jsou digitalizovány a volně přístupné na portálu Acta Publica Moravského zemského archivu v Brně. Kdo se do nich začte, záhy zjistí, že mnohá příjmení z nejstarších zápisů tu žijí dodnes.

Příjmení, která tvoří luhačovickou identitu

Některá příjmení se v luhačovických matrikách objevují tak často a tak dlouho, že je lze považovat za nedílnou součást zdejší identity. Mezi nejvýraznější patří:

Macků - jedno z nejčastějších příjmení v Luhačovicích a okolí. Pochází od zkráceného tvaru křestního jména Matěj (Macek → Macků, tedy „Mackův syn"). Typicky moravský tvar s koncovkou -ů označuje příslušnost k rodu.

Vaňa - odvozeno od křestního jména Jan (Vaněk, Vaňa). Příjmení rozšířené po celé Moravě, ale v luhačovickém Zálesí mimořádně hojné.

Kozubík - příjmení patrně odvozené od slova „kozub" (druh koše nebo nádoby). Typické pro oblast Slovácka a Zálesí.

Fojtík - jedno z nejprůhlednějších příjmení. Pochází od slova fojt (z německého Vogt), což byl rychtář - představený obce. Fojtíkovi byli potomci nebo příbuzní někdejšího fojta. V luhačovickém kraji se příjmení objevuje od nejstarších matrik.

Plášek - patrně od slova plášť nebo plášek, možná přezdívka pro člověka, který nosil charakteristický oděv.

Žáček - deminutivum od „žák", tedy student nebo pomocník faráře. Příjmení naznačuje, že předek rodiny měl vazbu na církevní či školské prostředí.

Martinec - příjmení odvozené od křestního jména Martin. Právě Martinec je prvním příjmením zaznamenaným v luhačovických matrikách (1641).

Semela - příjmení nejasného původu, snad od slova „semele" (druh mouky) nebo od osobního jména. V luhačovickém kraji stabilně přítomné od 17. století.

Další regionální příjmení

Vedle těchto nejčastějších rodů najdeme v matrikách i další příjmení s hlubokými kořeny v regionu:

Kadlčík - příjmení odvozené od slova kadlec (tkadlec, tedy tkadlec sukna). Na Moravě se vyskytuje především na Slovácku a v Luhačovickém Zálesí, v celé České republice je nositelem přibližně 650 osob.

Malota - příjmení rozšířené v okolí Březnice a v širším regionu Slovácka, patrně od přídavného jména „malý".

Máčalík - typicky zálesácké příjmení, v jiných oblastech prakticky neznámé.

Chupík a Kudláček - další příjmení s vazbou na region, byť méně častá.

Jak se příjmení ustalovala

V nejstarších matrikách bývají příjmení nestálá - tentýž člověk může být v jednom zápisu uveden jako „Jan Macků" a v jiném jako „Jan mlynář" nebo „Jan ze Lhoty". Teprve v průběhu 18. století se příjmení začala fixovat. Rozhodující roli sehrály josefínské reformy - nařízení císaře Josefa II. z roku 1786, které stanovilo povinnost užívat stálé dědičné příjmení.

Na Moravě ovšem většina příjmení zůstala prakticky beze změny - rodiny, které se v matrikách objevují pod určitým jménem od 17. století, nesou totéž příjmení dodnes. Josefínská reforma pouze formalizovala to, co bylo v praxi již zaběhnuté.

Kolik nositelů žije v Luhačovicích dnes

Zajímavé srovnání nabízí databáze nasejmena.cz, kde si lze ověřit četnost libovolného příjmení v jakékoli obci České republiky. U tradičních luhačovických příjmení jako Macků nebo Fojtík zjistíme, že jejich koncentrace v Luhačovicích a okolních obcích je výrazně vyšší než celostátní průměr - jasný důkaz staletého zakořenění těchto rodů v kraji.

Podobné statistiky poskytuje i portál kdejsme.cz, který nabízí mapové zobrazení rozšíření příjmení po celém území republiky.

Přezdívky - druhý systém pojmenování

Vedle oficiálních příjmení existoval (a na moravském venkově dodnes částečně existuje) paralelní systém přezdívek. V obci, kde žilo pět rodin Macků, bylo nutné je nějak odlišit. Přezdívky se odvozovaly od řemesla, fyzického rysu, povahy nebo polohy usedlosti. Některé přezdívky časem zcela nahradily příjmení - a my dnes už nepoznáme, že za neobvyklým příjmením se skrývá někdejší venkovský humor.

Haluzovi - příjmení spojené s odvahou a kulturou

Mezi příjmení, která zapsala Luhačovice do širšího povědomí, patří bezesporu Haluza. Jan Haluza - politický vězeň komunistického režimu a první trenér a objevitel Emila Zátopka. Jeho manželka Věra Haluzová založila folklorní soubor Malé Zálesí, který dodnes uchovává tradice luhačovického regionu. Manželé Haluzovi jsou příkladem toho, jak jedno příjmení může ztělesňovat odvahu i kulturní dědictví celého kraje.

Kde hledat své kořeny

Pokud vaše příjmení patří mezi ta luhačovická, máte několik možností, jak pátrat po svých předcích:

Acta Publica - digitalizované matriky Moravského zemského archivu
FamilySearch.org - celosvětová genealogická databáze s českými matrikami
Lánové rejstříky a urbáře v Moravském zemském archivu v Brně

A pokud se na některé z tradičních příjmení podíváte v matrikách pozorněji, možná zjistíte, že váš rod sahá až k onomu mlynáři Martincovi z roku 1641.

Další články ze série: Nejstarší obyvatelé Luhačovic · Antonín Václavík a Luhačovské Zálesí · Luhačovice pod lupou vědců