Ottovka: nejlidovější pramen v kruhovém pavilonu
Ottovka je nejlidovějším z luhačovických pramenů a její kruhový pavilon se stal jedním z nejrozpoznatelnějších symbolů města. Tento pramen nabízí návštěvníkům výjimečnou kombinaci historické atmosféry, příjemné chuti a léčivých účinků.
Pojmenování po hraběti Ottu Serényim
Minerální voda v těchto místech volně vytékala po staletí, ale teprve v roce 1905 byl pramen řádně zachycen v kamenném sklepení. Své jméno získal po hraběti Ottu Serényim, příslušníkovi šlechtického rodu, který od 18. století vlastnil luhačovické panství a systematicky rozvíjel lázeňský provoz. Rod Serényiů dal jméno i nejslavnějšímu prameni - Vincentce, pojmenované po hraběti Vincencovi.
Pavilon z roku 1929
V roce 1929 vznikl nedaleko vývěru Ottovky charakteristický kruhový pavilon, jehož autorem byl architekt Škřivánek. Elegantní stavba s otevřenou rotundou se stala ikonickým motivem luhačovických pohlednic a průvodců. Pavilon stojí na pravém břehu řeky Horní Olšavy, v zeleni lázeňského parku - o 10 metrů výše než většina ostatních pramenů.
Poloha Ottovky na úpatí svahu Malé Kamenné vytváří přirozeně romantické prostředí, které návštěvníci oceňují nejen pro léčivou vodu, ale i pro klidnou atmosféru stranou ruchu kolonády.
Pavilon, který je symbolem Luhačovic
Kruhový pavilon nad Ottovkou s šindelovou střechou patří k nejfotografovanějším siluetám lázeňského parku. Pro mnoho návštěvníků je právě tento altán symbolem Luhačovic, a proto je Ottovka: nejlidovější pramen v pavilonu, který je symbolem Luhačovic alternativní podtitul tohoto pramene.
Hned za pavilonem se rozprostírají tenisové kurty. Tenisté po tréninku nebo zápase rádi zaskočí k Ottovce na doušek minerálky - propojení sportu a pitné kúry je luhačovická specialita.
Chemické složení
Ottovka je přírodní silně mineralizovaná studená voda hydrogenuhličitano-chlorido-sodného typu (HCO₃-Cl-Na) s celkovou mineralizací 9 725 mg/l. V porovnání s Vincentkou (9 060 mg/l) je tedy o něco silnější v celkové mineralizaci, ale liší se poměrem jednotlivých složek:
- Zvýšený obsah jódu (I⁻) - podporuje funkci štítné žlázy, posiluje imunitu a celkovou vitalitu
- Zvýšený obsah železa (Fe) - přispívá k tvorbě červených krvinek a přenosu kyslíku v organismu
- Vysoký obsah kyseliny borité (HBO₂) - protizánětlivé účinky, typická složka luhačovických vod
- Nižší obsah NaCl oproti Vincentce - Ottovka je proto chuťově méně slaná a pro některé návštěvníky příjemnější k pravidelné pitné kúře
- Přítomnost lithia (Li⁺) - sedativní účinky na nervový systém
Voda je sycena přirozeným oxidem uhličitým a má teplotu 10-12 °C. Vydatnost pramene činí 3 litry za minutu - patří tedy k méně vydatným zdrojům, což svědčí o hlubokém a pomalém průtoku podzemními vrstvami (zdroj: GeoERA, 2021).
Léčivé účinky a využití
Ottovka je tradiční a oblíbená minerálka k pitným kúrám. Díky mírnější slanosti a příjemnější chuti bývá pro řadu návštěvníků první volbou při seznamování s luhačovickými minerálkami. Její léčivé účinky zahrnují:
- Dýchací ústrojí - jódová a boritová složka podporuje ozdravení horních i dolních cest dýchacích
- Trávicí soustava - hydrogenuhličitany neutralizují žaludeční kyselinu, zmírňují pálení žáhy a reflux
- Pohybový aparát - uhličité koupele s Ottovkou zlepšují prokrvení a podporují regeneraci
- Oběhový systém - oxid uhličitý v minerálních koupelích příznivě ovlivňuje krevní tlak
V lázeňském provozu se Ottovka mísí s pramenem Jaroslava v poměru 2 : 1 pro přípravu speciálních koupelí.
Kde Ottovku najdete
Kruhový pavilon Ottovky stojí na pravém břehu Horní Olšavy, na úpatí svahu Malé Kamenné. Z lázeňské kolonády se k němu dostanete příjemnou procházkou podél řeky, asi za tři minuty. Polohu všech pramenů ukazuje interaktivní mapa.
Ottovka je veřejně přístupná v lázeňské sezóně. Pavilon patří k nejfotografovanějším místům Luhačovic - jeho silueta na břehu řeky v obklopení vzrostlých stromů je motivem, který si odvezou tisíce návštěvníků ročně.
Chcete poznat i další luhačovické minerálky? Přečtěte si o Vincentce, Aloisce nebo všech pramenech.
Zdroje: GeoERA (2021), Lázně Luhačovice a.s. (2024), Girgel M., Hrabec J., Šnajdara P. (2008): Minerální prameny Zlínského kraje. Viz též Minerální prameny v Luhačovicích na Wikipedii.